BIM a obsah projektové dokumentace

Nové technologie a přístupy ke zpracování projektové dokumentace ve stavebnictví lze již potkat v běžné stavební praxi. Mezi tyto lze zařadit i informační model budovy, tzv. BIM (Building Information Modeling). Pokud jste se s požadavkem na BIM při projektování setkali, pak se pravděpodobně budete potýkat s následujícími otázkami, na které se Vám budeme snažit odpovědět v komentáři níže.

• Jak je to s definicí obsahu a úrovně zpracování dokumentace v BIMu? 
• Existuje závazná definice pro pojem LOD (úroveň rozpracovanosti/podrobnosti) pro projekty zpracovávané v ČR?

Aktuálně požadavky na obsah projektové dokumentace ve stavebnictví specifikuje Stavební zákon (183/2006 Sb.), ve kterém je řečeno, že rozsah a obsah dokumentace stavby stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.

U stavební dokumentace je legislativně řešena primární odpovědnost za projekt, a za to „co má obsahovat“, aby mohl být posouzen veřejný zájem. Stěžejní jsou pouze autorizované výstupy v podobě výkresů, textových zpráv, výpočtů apod. opatřené otiskem autorizačního razítka. Doslova lze říci, že je jedno, v čem a jak jste projektovou dokumentaci vytvořili – neboli, i kdybyste projekt namalovali pastelkami, a tento splňoval dané náležitosti, je to plně v pořádku.

Za projekt je obecně zodpovědná autorizovaná osoba, která jej zpracovala (nevylučuje však další odpovědnost zhotovitele, např. právnické osoby apod.). Odpovědnost se týká jednak vlastního projektu jako takového, že splňuje legislativní náležitosti jeho použitelnosti pro daný účel (tedy jeho rozsah a obsah), a jednak pochopitelně vlastního projektového řešení – obvykle návrhu konkrétní stavby, které musí zajistit soulad s legislativními požadavky, tj. zajistit minimálně ochranu veřejného zájmu, do čehož se mimo jiné zahrnuje mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, bezpečnost při užívání atd., což jistě každý autorizovaný projektant ví a plně si uvědomuje. To však nevylučuje odpovědnost za další ujednání stanovená např. ve smlouvě o dílo (viz dále).

V současné době není v ČR legislativně předepsán způsob zpracování BIM dokumentace ani její rozsah, či obsah. Výše uvedené však může být specifikováno v rámci smlouvy o dílo, kterou mezi sebou uzavírá objednatel a zhotovitel projektové dokumentace.

Ve smlouvě o dílo lze ujednat mnohé. V podstatě cokoli, na čem se chtějí smluvní strany shodnout. Vždy však musí být respektovány právní předpisy, tedy nemůže být smluvně vyloučeno to, v čem není v daném právním předpise dána dispozice. Ve smlouvě lze tedy ujednat např.

• Postupy podle nezávazných ČSN (přičemž tyto by měly být specificky vymezeny, v opačném případě se jedná o neurčité vymezení), dále, jak bude finální výstup vypadat (např. i na jaký papír se bude tisknout) apod.
• Požadavky na odevzdání digitální podoby projektu (editovatelná, needitovatelná podoba, formáty souborů). 
• Zásady tvorby informačního modelu budovy (co je a není přípustné, požadavky na kvalitu informačního modelu apod.).

Existují definice pro pojem LOD (úroveň rozpracovanosti/podrobnosti) pro projekty zpracovávané v BIM, avšak jedná se o nezávazné dokumenty. Podrobný výklad a specifikaci LOD naleznete např. v BIM Příručce, kterou vydala organizace CzBIM, případně lze čerpat ze zahraničních zdrojů, např. BIMForum.

Doporučení: Projekt zpracovaný v BIMu, lze prakticky využít po celý životní cyklus stavby, doporučujeme tedy ve smlouvě vymezit odpovědnost za následnou použitelnost vytvořených dat apod. Je však žádoucí pro ochranu obou smluvních stran, aby bylo vymezeno, jaká data jsou požadována, a jak mají být připravena, případně zhotovena, aby byla použitelná. Pouze zcela obecný závazek zhotovitele, že data budou v budoucnu použitelná po dobu životního cyklu stavby, by mohl být (s ohledem na vývoj technologií, výstupních a vstupních formátů dat apod.) zcela nevhodný, až značně rizikový.

Spoluautor komentáře: Ing. et Ing. Petr Hlavsa

Zdroj obrázku: VESPER PROJECT, Lloyd's Register