neděle 21. února 2016

BIM a obsah projektové dokumentace

Nové technologie a přístupy ke zpracování projektové dokumentace ve stavebnictví lze již potkat v běžné stavební praxi. Mezi tyto lze zařadit i informační model budovy, tzv. BIM (Building Information Modeling). Pokud jste se s požadavkem na BIM při projektování setkali, pak se pravděpodobně budete potýkat s následujícími otázkami, na které se Vám budeme snažit odpovědět v komentáři níže.

  • Jak je to s definicí obsahu a úrovně zpracování dokumentace v BIMu? 
  • Existuje závazná definice pro pojem LOD (úroveň rozpracovanosti/podrobnosti) pro projekty zpracovávané v ČR?

Aktuálně požadavky na obsah projektové dokumentace ve stavebnictví specifikuje Stavební zákon (183/2006 Sb.), ve kterém je řečeno, že rozsah a obsah dokumentace stavby stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.

U stavební dokumentace je legislativně řešena primární odpovědnost za projekt, a za to „co má obsahovat“, aby mohl být posouzen veřejný zájem. Stěžejní jsou pouze autorizované výstupy v podobě výkresů, textových zpráv, výpočtů apod. opatřené otiskem autorizačního razítka. Doslova lze říci, že je jedno, v čem a jak jste projektovou dokumentaci vytvořili – neboli, i kdybyste projekt namalovali pastelkami, a tento splňoval dané náležitosti, je to plně v pořádku.

Za projekt je obecně zodpovědná autorizovaná osoba, která jej zpracovala (nevylučuje však další odpovědnost zhotovitele, např. právnické osoby apod.). Odpovědnost se týká jednak vlastního projektu jako takového, že splňuje legislativní náležitosti jeho použitelnosti pro daný účel (tedy jeho rozsah a obsah), a jednak pochopitelně vlastního projektového řešení – obvykle návrhu konkrétní stavby, které musí zajistit soulad s legislativními požadavky, tj. zajistit minimálně ochranu veřejného zájmu, do čehož se mimo jiné zahrnuje mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, bezpečnost při užívání atd., což jistě každý autorizovaný projektant ví a plně si uvědomuje. To však nevylučuje odpovědnost za další ujednání stanovená např. ve smlouvě o dílo (viz dále).

V současné době není v ČR legislativně předepsán způsob zpracování BIM dokumentace ani její rozsah, či obsah. Výše uvedené však může být specifikováno v rámci smlouvy o dílo, kterou mezi sebou uzavírá objednatel a zhotovitel projektové dokumentace.

Ve smlouvě o dílo lze ujednat mnohé. V podstatě cokoli, na čem se chtějí smluvní strany shodnout. Vždy však musí být respektovány právní předpisy, tedy nemůže být smluvně vyloučeno to, v čem není v daném právním předpise dána dispozice. Ve smlouvě lze tedy ujednat např.

  • Postupy podle nezávazných ČSN (přičemž tyto by měly být specificky vymezeny, v opačném případě se jedná o neurčité vymezení), dále, jak bude finální výstup vypadat (např. i na jaký papír se bude tisknout) apod.
  • Požadavky na odevzdání digitální podoby projektu (editovatelná, needitovatelná podoba, formáty souborů). 
  • Zásady tvorby informačního modelu budovy (co je a není přípustné, požadavky na kvalitu informačního modelu apod.).

Existují definice pro pojem LOD (úroveň rozpracovanosti/podrobnosti) pro projekty zpracovávané v BIM, avšak jedná se o nezávazné dokumenty. Podrobný výklad a specifikaci LOD naleznete např. v BIM Příručce, kterou vydala organizace CzBIM, případně lze čerpat ze zahraničních zdrojů, např. BIMForum.

Doporučení: Projekt zpracovaný v BIMu, lze prakticky využít po celý životní cyklus stavby, doporučujeme tedy ve smlouvě vymezit odpovědnost za následnou použitelnost vytvořených dat apod. Je však žádoucí pro ochranu obou smluvních stran, aby bylo vymezeno, jaká data jsou požadována, a jak mají být připravena, případně zhotovena, aby byla použitelná. Pouze zcela obecný závazek zhotovitele, že data budou v budoucnu použitelná po dobu životního cyklu stavby, by mohl být (s ohledem na vývoj technologií, výstupních a vstupních formátů dat apod.) zcela nevhodný, až značně rizikový.

Spoluautor komentáře: Ing. et Ing. Petr Hlavsa

Zdroj obrázku: VESPER PROJECT, Lloyd's Register

3 komentáře:

  1. Nie je mi celkom jasné, že v blogu sú uvedené dva základné zákony 183/2006 Sb a 499/2006 Sb. , keď len základných noriem pre projektovanie v stavebníctve je na stránke http://homel.vsb.cz/~jan58/Tk/Seznam_NOREM.pdf (pod rovnakým číslami platia uvedené normy aj pre SR a všetky ISO v rámci EU)
    je ich uvedené 31 a v rámci jednotlivých profesií je niekoľko desiatok rôznych vyhlášok, ktoré zakonodarca požaduje rešpektovať. Projektovanie v 3D a jeho náväznosť na uvedené normy ktoré vychádzajú z 2D zobrazovania je často v konflikte, hlavne u profesií.

    OdpovědětSmazat
  2. K tématu bych si dovolil přidat svůj pohled na věc.
    Na základě zkušenosti jsem přesvědčen, že lepší je začít, než stále hledat důvody proč to nejde. Tedy začněme vyžadovat i nabízet BIM model stavby. Všechny složité definice jak má BIM model vypadat se dají podle mě celkem úspěšně zkrátit na několik bodů:
    a) BIM model zpracovaný v BIM autorizovaném softwaru
    b) podrobnost (množství informací) modelu odpovídá návrhové fázi projektu dle zvyklostí - vyhláška o dokumentaci staveb, výkonový řád, Unika, atd.
    c) BIM model bude obsahovat ve svých datových parametrech prvků všechny informace, které jsou uvedeny v tradičních výstupech dokumentace stavby. Všechny údaje, které projektant definuje v rámci procesu návrhu, budou zapsány v modelu v podobě datových parametrů a vlastností jednotlivých stavebních prvků, tedy není možné část návrhových požadavků zapsat do legendy na výkres, část do excelové přílohy, část do technické zprávy a část do výkazu výměr.
    d) BIM model nebude obsahovat neplatné údaje, např. předvyplněné vlastnosti knihovních prvků, které pro daný projekt neplatí
    Pro ty, kteří chtějí ve smlouvě BIM problematiku zakotvit pečlivěji, doporučuji využít britský CIC protokol. Ten ne příliš komplikovanou formou stručně a jasně definuje co je BIM, jak bude na projektu použit a co kdo v BIM projektu má za povinnosti. CIC protokol je zpracován přímo do formy smluvní přílohy a je opatřen komentářem pro jeho vyplnění.
    Na stránce www.bim-point.com naleznete ke stažení český překlad britského CIC protokolu.
    Tomáš Minka, www.di5.cz, di5 architekti inženýři s.r.o.

    OdpovědětSmazat
  3. V predchádzajúcom príspevku ma najviac zaujal bod "c". Je to dobrý návrh, ale dosť problematické sa mi zdá:" tedy není možné část návrhových požadavků zapsat do legendy na výkres, část do excelové přílohy, část do technické zprávy a část do výkazu výměr. Popísať systém a spôsob ako to spraviť aby to fungovalo a všetko bolo v modeli sa mi zdá problematický. Ja osobne stále nemám ustálený systém parametrického popisovania,hlavne u detailových komponent a popisiek nesystémových parametrov rodín. Ďalšia problematická oblasť Indexované poznámky (klíčové poznámky),ktoré sú výbornou pomôckou, ale ich zdroj je mimo model txt súbor, rovnako ako OmniClass txt súbor použiteľný ako zdroj kódov pre rozpočet . Špecifická situácia je aj pri TZB výpočtov. Je možné umiestniť tabulku hodnôt prietokov, odporov, teplôt... do výkresu, ale je len vo výkrese, do modelu sa umiestniť nedá, rovnako tepelnotechnické výpočty. To "I" v strede BIM je náročné. Možno by to chcelo prispieť do blogu a podrobnejšie popísať Váš osvedčený spôsob ako to máte pri projektovaní vyriešené.

    OdpovědětSmazat